USA - Írán
Prezident USA Donald Trump v úterý oznámil, že USA odstoupí od mezinárodní smlouvy z roku 2015 vytvořené za účelem zabránit Íránu vyvíjet nukleární zbraně výměnou za úlevu sankcí. Trumpova administrativa zdůvodňuje odmítnutí nukleární dohody Íránu a snahu o dohodu novou s cílem ukončení íránského nukleárního programu, omezení íránského programu balistických raket a omezení podpory Íránu skupinám v Sýrii, Libanonu, Jemenu a Iráku. Prezident ale řekl, že si přeje vyjednat s Íránem novou dohodu. Írán popírá, že zkouší vyrobit jaderné zbraně a říká, že svůj nukleární program slouží mírovým účelům. Inspektoři OSN říkají, že Írán dohodu neporušil, což opakovaně potvrdili i někteří vysoce postavení představitelé USA.
Jaderná dohoda Íránu se oficiálně jmenuje Společný komplexní plán akce je mezinárodní smlouvou o nukleárním programu Íránu uzavřenou 14.7. 2015 ve Vídni mezi Íránem a skupinou P5 + 1 (neboli pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN, tedy Čínou, Francií, Ruskem, UK a USA plus Německo) a EU.
USA usilují o novou jadernou dohodu s Íránem, na což Evropa slyší. V signálu, že Evropa může vyslyšet požadavek nové dohody Íránu ministr zahraničí Německa Heiko Maas opakoval proklamace kancléřky Německa Merkelové a jiných lídrů, že Írán by měl souhlasit s širší dohodou sahající za původní smlouvu a která by obsahovala íránskou “problematickou roli v regionu.”
Bez nové dohody má Írán od USA slíbeny nové hospodářské sankce, údajně ty nejtvrdší. Bez nové dohody hrozí sankce USA taky evropským firmám, jelikož v takovém případě Evropa chce dodržet dohodu stávající. USA v neděli pohrozily uvalením sankcí na evropské firmy obchodující s Íránem. Írán o nové smlouvě nechce slyšet a preferuje dohodu nynější. Rusko a Čína, zbylí signatáři smlouvy preferují platnost současné dohody.
Rozhodnutí USA odstoupit od jaderné smlouvy Íránu zvyšují geopolitická rizika, napíná vztahy hlavně USA s evropskými spojenci a vrhá nejistotu nad světovou nabídkou ropy, to vše vede k růstu ceny ropy a zvyšuje nejistotu a redukuje světový ekonomický růst.
ČR
Zápis ze zasedání ČNB monetární politiky 3.5. říká, že bankovní rada ČNB většinově zamítla dřívější zvýšení úrokových sazeb ve srovnání s novou prognózou. Většina členů bankovní rady se taky shodla na tom, že přijatá opatření makroobezřetnostní politiky fungují a v současnosti není nutné je doplňovat okamžitým zvýšením měnověpolitických sazeb. ČNB tak dala najevo, že sílu realitního trhu se bude snažit řešit hlavně jinými opatřeními, než zvyšováním hlavní úrokové sazby. Tím se omezují důvody pro její zvyšování.
Hlavní úroková sazba by měla sloužit především k řízení inflace. Jelikož inflace hlavně včetně svého jádra (tj. růstu spotřebitelských cen bez volatilních položek energií, potravin a bydlení, které ČNB nemá pod kontrolou) je trvale slabá (s výjimou cen kategorie Stravování a ubytování spotřebitelského koše Českého statistického úřadu) pod svým cílem 2 %, banka nebude se zvyšováním hlavné úrokové sazby spěchat a bude sledovat hlavně vývoj inflačních rizik plynoucích z robustního růstu ekonomiky,tím i trhu práce a při vyčerpanosti jeho kapacit i růstu mezd.
Právě nižší inflace než čekala ČNB vedla k citelnému snížení prognózy inflace pro tento rok, banka předpokládá pohyb inflace letos pod, nikoliv nad svým 2 % cílem. Pro příští rok, tj. v relevantním horizontu monetární politiky se výhled ČNB inflace nemění, inflace by měla být mírně pod cílem ČNB.
Snížení projekce inflace kompenzuje změna náhledu rizik prognózy, k poslednímu zasedání 29.3. byla rizika hodnocena jako mírně protiinflační, teď je ČNB vidí jako vyrovnaná.
Jelikož se příliš nemění výhled ČNB inflace pro příští rok, vývoj HDP a mezd, zůstává i bez větších změn výhledu monetární politiky, tj. jednoho zvýšení hlavní úrokové sazby letos a další zvyšování příští rok.
ČNB by současně měla pokračovat zvyšovat hlavní úr. sazbu ani ne tak z důvodu aktuální výše inflace ale kvůli růstu inflačních tlaků v podobě přehřívání trhu práce, což se již značně projevuje v dynamickém růstu mezd, což je poslední varování před růstem inflace. Dalším důvodem růstu hlavní úr. sazby je prevence nadměrného rizika stability finančních trhů v podobě nízkých úr. sazeb a do jisté míry i nadměrná úvěrová aktivita, což se aktuálně projevuje přehříváním trhu domů.