Konflikt USA/Západ - Sýrie/Rusko
USA, UK a Francie provedli v sobotu 14.4. sérii vojenských úderů čítajících 105 raket včetně použití letadlových raket a raket válečních lodí na různé vládní cíle v Sýrii. Země útok potvrdily v odpovědi na údajné použití chemických zbraní proti civilistům 7.4., které přičítají syrské vládě. Podle USA byly cílem útoku výzkumné centrum v Damašku, sklad chemických zbraní blízko Homsu. Prezident USA v hodnocení útoků oznámil, že mise byla splněna a naznačil spíše pokles mezinárodního napětí. Sýrie, Rusko, Čína i Írán sice raketový útok odsoudily, zdržely se ale adresnějších hrozeb. I tento postoj signalizuje deeskalaci geopolitických tlaků.
Mezinárodní obchod
Čínský prezident Si Ťin-pching v úterý ve vystoupení na Boao fóru pro Asii slíbil dále otevřít čínskou ekonomiku a snížit dovozní cla na produkty včetně automobilů v projevu považovaném za pokus rozptýlit eskalující obchodní spor s USA. Uvedl rovněž ve zjevné referenci na poslední obchodní spor s USA, ačkoliv obchodního soka přímo nejmenoval, že mentalita Studené války a arogance se již stala zastaralou a bude zavržena. Komentáře prezidenta vyznívají pozitivně a otevírají dveře potenciálnímu jednání s USA. Přestože většina slibů prezidenta pouze opakovaly dříve ohlášené reformy, o kterých zahraniční firmy říkají, že mají dlouhé zpoždění, komentáře pomohly k růstu cen akcií a dolaru s nadějí kompromisu umožňujího odvrácení obchodní války.
USA: Makroekonomická data
Březnová data CPI a PPI z pohledu očekávání nepřinesla divoká překvapení, nicméně potvrdila vzestup inflace. Zápis Fed k rozhodnutí monetární politiky 20.-21. března příliš nepřekvapují. Jsou podle očekávání optimistické vůči očekávání ekonomického růstu, inflace a tím trendu zvyšování hlavní úr. sazby. Komentáře zápisu tak potvrzují prohlášení k poslednímu zasedání monetární politiky, k němuž se tento zápis vztahuje, 20.-21.3. Fed zlepšil ekonomický výhled včetně projekcí HDP a hlavně míry nezaměstnanosti, naznačil větší zvyšování hlavní úrokové sazby v dalších kvartálech a letech.
USA: Firemní výsledková sezóna
Firemní výsledková sezóna USA zatím přinesla dobré výsledky Delta Air Lines a BlackRock a vcelku solidní výsledky největších amerických bank, ty však namlsané trhy tolik nepřesvědčily a data byla následována poklem cen akcií bank.
ČR: Makroekonomická data
Inflace ČR v březnu mírně klesla se snížením růstu cen potravin. Podle ČNB inflace v březnu byla 0,6 procentního bodu pod prognózou. Celková inflace se momentálně pohybuje mírně pod cílem ČNB 2 %. Jádrová inflace (bez cen potravin a energií) zůstává nízká. ČNB počítá, že se inflace bude pohybovat kolem cíle 2 %. ČNB by současně měla pokračovat zvyšovat hlavní úr. sazbu ani ne tak z důvodu aktuální výše inflace ale kvůli růstu inflačních tlaků v podobě přehřívání trhu práce, což se již značně projevuje v dynamickém růstu mezd, což je poslední varování před růstem inflace. Dalším důvodem růstu hlavní úr. sazby je prevence nadměrného rizika stability finančních trhů v podobě nízkých úr. sazeb a přehřívání úvěrové aktivity, což se aktuálně projevuje přehříváním trhu domů.
ČR: Politická situace
Premiér v demisi ČR Babiš v neděli řekl, že jeho hnutí ANO usiluje o jasnou předběžnou dohodu rozdělení ministerstev pod kontrolu jednotlivých stran v tomto týdnu s restartem jednání jeho hnutí ANO s proevropskou Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD) o koaliční vládě. Babiš chce mít jasnou dohodu nové vlády co možná nejdříve. Obě strany mají jednat dnes. Koalice ANO a ČSSD by měla 93 hlasů v 200 členné Poslanecké sněmovně, dolní komoře parlamentu a potřebovala by hlasy krajní levice, Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM), která si nepřeje členství Česka v Severoatlantické alianci (NATO). Jak ANO tak ČSSD deklarovaly, že vláda s podporou KSČM je možná kvůli tomu, že vládá by udržela proevropský kurs. Návrat k jednání s ČSSD je pro korunu lepší zprávou než předchozí úvaha Babiše s podporou návrhu prezidenta ČR Miloše Zemana utvořit vládu s podporou SPD a KSČM, přesto poteniální přímý vliv příliš nereformované KSČM na vládu ČR, jež by byl první oficiální svého druhu od návratu demokracie v roce 1989 je pro trhy stále znepokojující. Korunu k euru dnes sílí 0,1 % na 25,25.