Volby Evropského parlamentu: Proevropské strany oslabily, drží ale pohodlnou většinu
Volby Evropského parlamentu opět vyhrála lidových stran pravého středu. Na druhé místě skončilo uskupení sociální demokracie. Třetí místo obsadila liberální frakce. Populistické euroskeptické strany sice posílily, ale ne tak, aby narušily fungování Evropské unie.
Proevropské strany podle prozatímních průzkumů ztratily 32 mandát, naopak populistické euroskeptické strany získaly 34 poslaneckých mandátů. V podílu Evropského parlamentu tak tyto strany posílily svůj vliv z 20 % na 23 %.
V rámci proevropských stran posílily značně Zelení a liberálové, naopak nejvíce ztratily největší frakce Evropského parlamentu, lidovci a sociální demokraté.
Euroskeptické strany budou v Evropském parlamentu více slyšet, parlament by ale měl opět dosáhnout pohodlnou většinu proevropských stran.
Volby Evropského parlamentu: Zelenější Evropský parlament s otazníky populismu
Většina centristických proevropských stran v Evropském parlamentu se po volbách sice snížila, zůstává ale pohodlná. A taky fragmentovanější. Lidovci a sociální demokraté budou pro většinu potřebovat liberály a možná i Zelené. Silnější budou i populisté.
Přestože centristická koalice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ve volbách těsně podlehla nacionalistické Národní frontě Marine Le Penové, její vstup na evropská politická kolbiště zajistí liberální frakci pravděpodobně 40 nových mandátů. Zelení zase posílí své zastoupení v evropském zákonodárném sboru o 17 poslaneckých křesel.
Zisky těchto stran nestačí plně kompenzovat ztráty tradičních největších stran lidovců a sociálních demokratů (v souhrnu zhruba 89 poslaneckých mandátů). Tento rozdíl připadl posíleným euroskeptickým populistickým stranám.
Zelenější politika EU
Lidovci a sociální demokraté budou pro většinu potřebovat liberály a možná i Zelené. Silnější budou i populisté.
To se v praxi může projevit větším uplatňováním programu liberálů a Zelených, tedy ochrana ekonomiky Evropské unie, obchodní dohody zaměřené na koncept udržitelného rozvoje, práva pracujících a občanů.
Na druhou stranu porážka Macronovy koalice od Le Penové zřejmě oslabí jeho plány na daňovou reformu integrovanější Evropy stejně jako plány bankovní unie společného pojištění vkladů klientů bank. Tomu se řada zemí Evropské unie brání kvůli hýřivé expanzivní politice Itálie, která navíc z posledních voleb Evropského parlamentu vyšla se silnějším mandátem.
Hrozba nacionalistů s otazníky
Populistické nacionalistické euroskeptické a krajně pravicové strany budou mít silnější mandát než v předchozím Evropském parlamentu, neměly by ale být schopny určovat hlavní směr Evropské unie. Přesto v koaličních jednáních a zařazování novým europoslanců do stávajících frakcí může dojít k překvapením a posílení populistů.
Např. spolupráci s krajními stranami jako je Liga Severu připouští vítěz polských voleb Právo a spravedlnost (23 poslaneckých křesel), která momentálně sídlí v klubu mírně euroskeptických Evropských konzervativců a reformistů. Na odchodu z lidoveckého klubu je maďarský Fidesz (14 poslaneckých mandátů).
Na druhou stranu euroskeptiky s dlouho plánovaným, odkládaným a stále nejasným odchodem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska může opustit Strana brexitu UK Nigela Farage. Integraci populistů brání i dílčí tématama jako je imigrační politika, kde se Polsko a Maďarsko brání tlaku Itálie na přerozdělování uprchlíků či vztahy s Ruskem, k nimž se Liga severu hrdě hlásí a se kterým má PiS napjaté vztahy.
Volby Evropského parlamentu: Ve velkých státech posílily euroskeptické strany a Zelení
Volby Evropského parlamentu přinesly v největších státech Evropské unie nejednoznačný vývoj. Jejich spojnicí je posílení vlivu krajně pravicových populistických hnutí (Francie, Itálie) a Zelených (Německo, Francie) na úkor hlavních stran pravého a levého středu.
Německo: Volby vyhrála tradičně koalice Křesťanské demokratické a sociální unie CDU/CSU. Druhá strana velké koalice, Sociální demokratická strana Německa (SPD) skončila až třetí, předběhli ji totiž Zelení. Právě SPD ztratila ze všech stran nejvíce, ještě více než CDU/CSU. Nejvíce posílili Zelení, ale taky krajně pravicová Alternativa Německa (AfD) a liberální Svobodná demokratická strana (FDP).
Hlavním překvapením je úspěch Zelených a jejich postavení druhé nejsilnější politické strany Německa. Volby mohou přinést otřesy ve velké koalici CDU/CSU a SPD, přitvrzení imigrační politiky. Německo s odcházením kancléřky Angely Merkelové hledá lídra a politický směr. Hlavní strany CDU/CSU a SPD podobně jako Konzervativní a Labouristická strana ve Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie silně vyklidily pozice.
Francie: Vítězem voleb se stala krajně pravicová Národní fronta Marine Le Penové s podobnou podporou jako v předchozích volbách Evropského parlamentu. Těsně porazila koalici proevropských stran pravého středu zahrnující liberální stranu En Marche prezidenta Emmanuela Macrona. To v minulých volbách nekandidovalo. Výrazně posílily svoje pozice Zelení, naopak prudce ztratila koalice pravého středu Republikánů a Centristů.
Volby potvrdily předvolební průzkumy. Le Penová alespoň takto vrátila Macronovi porážku prezidentských voleb 2017. Macron doplácí na některé reformní kroky a nálady společnosti charakterizované demonstracemi “žlutých vest”. Volby jsou možná i důsledkem brexitu.
Itálie: Krajně pravicová Liga severu jasně vyhrála a předstihla v čele Hnutí pěti hvězd, které v posledních parlamentních volbách bylo nejsilnější stranou a které nyní obsadilo třetí příčku. Druhé místo získala Demokratická strana zastupující levý střed, která ztratila nejvíce poslanců. Právě Liga severu vůči předchozím vobám Evropského parlamentu prudce posílila nejvíce ze všech stran.
Volby potvrdily poslední parlamentní volby a tím i posilování euroskeptických populistických stran. Matteo Salvini, předseda strany poslední dobou s členstvím ve vládě přestal hovořit o vystoupení Itálie z eurozóny, více rétoriky ale směřuje k Evropské unii s cílem změkčit fiskální pravidla a legalizovat tak v evropském měřítku expanzivní fiskální politiku Itálie. Tlaky Itálie zřejmě zesílí. Liga severu silným vítězstvím míří do čela frakce euroskeptických stran Evropského parlamentu. Také zde klasické hlavní strany levého a pravého centra, Demokratická strana a Berlusconiho Forza Italia dlouhodobě ztrácejí.
Španělsko: Nejsilnější stranou voleb se stala Španělská socialistická strana pracujících (PSOE) zastupující sociální demokracii. Volby vyhrála před Lidovou stranou zastupující pravý střed, pravostředovými Občany (Ciudadanos) a levicovým Unidas Podemos. Vládní PSOE premiéra Sáncheze posílila na úkor lidovců.
Španělské volby na rozdíl od Německa, Francie a Itálie nedopadly tak divoce a dramaticky a spíše potvrdily trend posledních parlamentních voleb popularity hlavních stran levého a pravého středu. Zelení ve Španěksku nebodovali a krajně pravicový VOX vstoupil do Evropského parlamentu relativně marginálně třemi mandáty.
Volby do Evropského parlamentu ČR: Volby vyhrálo ANO, ČSSD propadla
Volby do Evropského parlamentu v České republice ovládlo vládní hnutí ANO. Na druhém místě skončila ODS a na třetím místě Piráti a TOP 09 v koalice se Starosty. Naopak zcela své dosavadní europoslance ztratila ČSSD.
Vůči předchozím volbám do Evropského parlamentu z významných politických stran posílilo ANO, ODS i Piráti.
Volby do Evropského parlamentu naznačují posílení opozice vůči současným vládním stranám. Tyto volby by neměly mít zásadní vliv na českou politiku s vájimkou ČSSD, která může zvažovat svoje působení v současné vládní koalici.
Volby do Evropského parlamentu: V UK vyhrála strana pro brexit
Volby do Evropského parlamentu ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska vyhrála Strana brexitu Nigela Farage prosazující odchod UK z Evropské unie. Na druhé místě skončili liberální demokraté a na třetím labouristé.
Šokující je propad tradičních britských stran, konzervativců na páté místo s 9,1 % (propad 14,8 %) a labouristů na třetí příčku s 14,1 % (propad 11,3 %). Obě strany nedokázaly voličům jasně sdělit, zda preferují brexit případně v jaké podobě či nikoliv.
Ve volbách tak zabodovaly strany s jasným názorem na brexit. Přes jasnou výhru Strany brexitu její zisk v součtu s hlasy Strany nezávislosti UK ale je menší vůči preferencím součtu menších politických stran preferujících zrušení brexitu v poměru 34,9 - 40,4 %.
Indie: Parlamentní volby ovládla vládní nacionalistická lidová strana
Vládní nacionalistická hinduistická lidová strana premiéra Naréndry Módíhose (BJP) podle aktuálních výsledků opět ovládla parlamentní volby do dolní komory parlamentu. Této pravicové straně se podařilo získat opět majoritu v zákonodárném sboru, dokonce ještě větší, než v předchozích volbách v roce 2014.
Parlamentní volby Indie (dolní komora parlamentu):
Rozbor: Vládní nacionalistická hinduistická lidová strana podle aktuálních výsledků opět ovládla parlamentní volby do dolní komory parlamentu. Podařilo se jí získat opět majoritu v zákonodárném sboru, dokonce ještě větší, než v předchozích volbách v roce 2014. V dolní komoře parlamentu by měla navýšit počet svých zástupců z 282 na 302 z celkového počtu zákonodárců 542. Majoritu politická strana v dolní komoře indického parlamentu získá, pokud obsadí 272 poslaneckých křesel.
Druhé místo tak zřejmě opět zbude na středolevicový Indický národní kongres vedený Rahulem Gándhím, pokračovatelem slavné větve Gándhíů.
BJP zabodovala pravicovou profiremní politikou a rozhodnou politikou národní bezpečnosti zejména vůči Pákistánu resp. vůči separatistickému Kašmíru, kde jsou v majoritě muslimové. Přesto krátce po volbách již Módíhosovi blahopřál pákistánský premiér Imran Chán. Vítězství pravicové strany doplňuje vítězství pravicových populistických stran posledních let (např. USA, Brazílie apod.).
Dopad na trhy: Potvrzení předběžných odhadů jasného vítězství BJP vedlo k prudjkému posílení akcií indické burzy. Celkově burza po neděli, kdy volby oficiálně skončily zpevnila 5 % a ve čtvrtek se dotkla dokonce svého historického maxima. Později se ale euforie vytratila a akcie i rupie končily čtvrtek oslabeny.
UK: Premiérka Mayová oznámila rezignaci z čela konzervativní strany k 7.6.
Předsedkyně vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Theresa Mayová oznámila rezignaci z funkce líderky Konzervativní strany k 7. červnu. Týden na to proběhnou volby její(ho) nástupkyně (ce). Mayová po dobu vnitrostranických voleb setrvá v čele vlády.
Nový premiér UK by mohl být znát do konce června.
Mayová odstoupila na nátlak opozice ale hlavně její rozdělené strany. Definitivně osudným se jí stal rozkol ve vládě poté, co navrhla nové, 4. hlasování dohody Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Evropské unie o odchodu UK z EU. Mayová ve snaze prosadit dohodu navrhla některé ústupku opozici.
Největší šance na uvolnění post má dřívější ministr zahraničí a starosta Londýna Boris Johnson. Ten zastává strategii brexitu bez dohody. Johnson po rezignaci Mayové slíbil, že UK z EU odejde v říjnovém termínu ať už s dohodou či bez ní.
Evropská unie opakovaně prohlásila, že již nebude vyjednávat o nové dohodě brexitu.
Po odstoupení Mayová tak nebezpečí tvrdého brexitu vzrostlo. Přesto parlament UK v posledních hlasováních tvrdý brexit odmítl. Johnson se možná bude snažit prosadit tvrdý brexit i bez svolení parlamentu. Je rovněž možné, že od posledního hlasování část zákondárců změní názor a tvrdý brexit projde.
Pokud parlament UK tvrdý brexit opět zablokuje a nový premiér by jeho názor respektoval, bude země směřovat k novým parlamentním volbám. Nové volby by mohla vyhrát Labouristická strana, velmi ale bodují malé strany s jasným názorem na brexit (Strana brexitu, Liberální demokratická strana a Zelení), takže lze momentálně jen stěží odhadovat případné nové povolební politické uspořádání.
Libra k dolaru dnes po zprávě, která není překvapivá silně kolísá, celkově ale zpevnila 0,2 % na 1,271.
Makroekonomická data Německo: Index Ifo v květnu klesl značně víc, než se čekalo
V Německu v květnu Index Ifo klesl na 97,9 z 99,2 v dubnu, trh čekal jeho pokles na 99,1. Pokles byl způsoben pádem podindexu současné situace na 100,6 ze 103,4 v dubnu, trh čekal jeho růst na 103,5. Podindex očekávání zůstal na dubnových 95,3, trh čekal jeho pokles na 95,0.
Rozbor: V květnu index souhrného firemního klimatu nečekaně oslabil. Důvodem je nečekaný a silný pokles podindexu současné situace. Hodnocení očekávání stagnovalo.
Celkový sentiment se začíná sklápět pod úroveň svého dlouhodobého průměru. Dlouhodobě velmi slabá očekávání přestává vyvažovat robustní hodnocení současnosti. To již oslabilo na svůj dlouhodobý průměr.
V minulých dvou letech byl celkový sentiment ještě nadprůměrný hlavně díky silnému hodnocení současné situace.
Slabý sentiment se díky zlepšení očekávání přestal zhoršovat v průmyslu. Celkově, kromě velmi slabých očekávání do slabosti propadl i celkový sentiment průmyslu. Hodnocení současné situace průmyslu totiž kleslo na úroveň svého dlouhodobého průměru. V letech 2017 a 2018 bylo ještě hodnocení celkového sentimentu a současné situace nadprůměrné.
V sektoru služeb oslabilo hodnocení současné situace na minimum od dubna 2013. Stejně v obchodu je vedle slabých očekávání hodnocení současné situace a celkového sentimentu je dlouhodobě normálové.
Ve stavebnictví silný sentiment udržuje velmi silné hodnocení současné situace.
Hodnocení: Data jsou slabší než se čekalo. Předstihová data ekonomického sentimentu a aktivity vykazují poslední dobou smíšená data, většinou však stabilizaci slabosti. Květnový index Ifo ale ukazuje prohloubení slabosti současné situace a tím i celkového sentimentu.
Zatímco ale podle Ifa současná situace je v Německu normálová, dle ZEWu je slabá. Dle Ifa je situace podobná v průmyslu, službách i obchodě. Index PMI ekonomické aktivity Německa vykazuje, že zatímco růst aktivity služeb zůstává solidní, aktivita průmyslu se propadla do značná recese.
Důvody oslabení růstu ekonomiky Německa i eurozóny zůstávají nevyjasněný a odkládaný odchod Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, nejistoty obav nebezpečí mezinárodního obchodu v podobě protekcionismu včetně obchodních a celních válek a s tím spojený pokles růstu globální ekonomiky.
Firemní výsledková sezóna USA: Home Depot zklamal tržbami, varoval před cly
Home Depot v úterý zdůvodnil deštivým únorovým počasím a poklesem cen dřeva jeho nejslabší růst kvartálních tržeb stejných prodejen za posledních minimálně tři roky. Firma rovněž varovala před dopadem 1 mld. USD nových dovozních cel USA na dovoz čínského zboží.
Horší počasí ve spojení s nedostatkem půdy a pracovní síly snížily schopnost stavitelů stavět nové domy zvlášť v nižším cenovém segmentu. Tento důvod vedl k převisu nabídky po dřevu, klíčovému stavebnímu materiálu.
Tržby stejných prodejen řetězce pro dům, domácnost, stavbu a zahradu v kvartálu ukončeném 4.5. vzrostly 2,5 %. Růst dle dat IBES Refinitivu zaostal za očekáváním trhu růstu 4,2 %.
Čisté tržby firmy vzrostly 5,7 % na 26,38 mld. USD, což stačilo na překonání očekávání trhu 26,36 mld. USD. Čistý zisky firmy vzrostl na 2,51 mld. USD resp. 2,27 USD/akcii. I tento výsledek překonal průměrné analytické očekávání 2,18 USD/akcii.
Akcie Home Depotu v úterý vzrostly 0,3 %, ve středečním obchodování před otevřením primární akciové burzy akcie ztrácí 0,8 % na 190 USD/akcii.
Firemní výsledková sezóna USA: Lowe’s snížil předpověď celoročního zisku, vyšší náklady srazily zisk v 1Q
Lowe’s Companies snížil svoji celoroční předpověď zisku. Firma rovněž ohlásila zisk prvního čtvrtletí, která nenaplnil tržní očekávání. Silnější náklady a tlak držet krok s větším konkurentem svého sektoru podnikání Home Depotem snížily jeho ziskové marže.
Ředitel firmy pro dům, domácnost, stavbu a zahradu Marvin Ellison nenaplnění očekávání zdůvodnil kombinací vyšších nákladů, politikou širší produktové nabídky a zastaralou cenovou strategií. Ellison nastoupil do čela Lowe’s v červenci. Jeho cílem je dostihnutí rivala Home Depotu změnami dodavatelského řetězce a personálních změn firmy. Nové speciální týmy zboží mají zajistit, že poptávanější produkty jsou déle k dispozici.
Inovace pomohla Lowe’s poprvé za tři roky dosáhnout silnější kvartální tržby stejných prodejen než Home Depot ovšem za cenu oslabení firemních marží, které v prvním čtvrtletí klesly přibližně 3 %.
Zisk a jeho výhled Lowe’s za očekáváním trhu
Tržby stejných prodeje Lowe’s v kvartálu vzrostly 3,5 %, Home Depot dosáhl jejich růst 2,5 %.
Lowe’s nyní čeká zisk tohoto roku 5,54 - 5,74 USD/akcii. Předchozí předpověď zisku byla vyšší, 6,00 - 6,10 USD/akcii. Na upravené bázi Lowe’s uvedl, že předpokládá zisk na akcii v pásmu 5,45 - 5,65 USD, analytici čekali lepší výhled a zisk na akcii 6,05 USD.
Bez určitých jednorázových položek společnost vydělala zisk 1,22 USD/akcii. Zisk zaostal za očekáváním ekonomů. Trh v průměru dle dat IBES Refinitivu čekal zisk na akcii 1,33 USD.
Akcie Lowe’s během středečního obchodování ztrácí 9,5 %.
Firemní výsledková sezóna USA: Zisk a tržby (2Q) Analog Devices nad očekáváním, naopak zklamal jejich výhled (3Q)
Producent polovodičů, integrovaných obvodů a elektroniky Analog Devices tržbami a ziskem překonal očekávání trhu. Firma ale taky vydala výhled tržeb a zisku, které zaostaly za odhady trhu kvůli vládním restrikcím na “velkou komunikační společnost”.
Upravený zisk a tržby 1,36 USD/akcii a 1,53 mld. USD překonaly očekávání trhu zisku a tržeb 1,31 USD/akcii resp. 1,5 mld. USD. Minulý rok ve druhém čtvrtletí upravený zisk na akcii činil 1,06 USD.
Firma předpovídá pro třetí čtvrtletí zisk na akcii 1,15 - 1,29 USD a tržby v rozmezí 1,4 - 1,5 mld. USD. Analytici předpovídali upravený zisk 1,38 USD/akcii a tržby 1,55 mld. USD.
Prezident a ředitel firmy Vincent Roche řekl, že pohlédne-li za současné geopolitické napětí, je si jistý, že makroekonomické trendy táhnoucí trhy kupředu vytváří bezprecedentní poptávku po technologiích, které firma poskytuje. podle Rocheho firma zůstává na dobré cestě pokračovat v udržitelném růstu zisku a silné návratnosti v dlouhdém období.
Akcie Analog Devices ve středu rostou 2,1 %.