USA: Deflátor cen spotřebitelských výdajů (Deflator PCE, 05 2018, m/m, )
Skutečnost: 0,2 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 0,2 %
USA: Deflátor cen spotřebitelských výdajů (Deflator PCE, 05 2018, y/y)
Skutečnost: 2,3 %
Očekávání: 2,2 %
Předchozí: 2,0 %
USA: Deflátor jádrových cen spotřebitelských výdajů (Core PCE, 05 2018, m/m)
Skutečnost: 0,2 %
Očekávání: 0,2 %
Předchozí: 0,2 %
USA: Deflátor jádrových cen spotřebitelských výdajů (Core PCE, 05 2018, y/y)
Skutečnost: 2,0 %
Očekávání: 1,9 %
Předchozí: 1,8 %
Hodnocení: Data mírně překonávají očekávání, konkrétně v případě meziročních růstu Deflátoru cen spotřebitelských výdajů resp. Deflátoru jádrových cen spotřebitelských výdajů.
Inflace byla ještě v minulých letech nepřirozeně nízko, nyní ovšem indikátory inflace signalizují její pozvolný vzestup k cílovým hodnotám centrální banky 2,0 % na spotřebitelské i průmyslové úrovni. Ten už vlastně i mírně překonávají. Tato data to potvrzují.
Naplňují se tak předpoklady a očekávání Fed, že i bez citelného zrychlení růstu mezd se inflační ukazatele vrací, byť velmi pozvolna k cíli centrální banky 2,0 %, zřejmě mimo jiné taky odchodem některých položek cenových redukcí z meziročních ukazatelů, které inflaci uměle snižovaly v minulosti a které, dle předpokladu Fed, se již nebudou opakovat (ceny telekomunikačních služeb apod.). Inflační data potvrzují jiné cenové indikátory (Index CPI apod.).
Centrální banka potřebuje, aby meziměsíční přírůstky cen byly přibližně 0,2 % m/m, to by znamenalo meziroční inflaci kolem 2,4 %, což by bylo pro Fed vzhedem k posledním letům inflační slabosti patrně v pořádku. Vzhledem k tomu, že anuální resp. meziroční inflace je stále slabší cíle Fed, jedná se o správný vývoj.
Dopad na výhled monetární politiky: Guvernér Fedu Jerome Powell v červnovém vystoupení (21.6.) zachoval optimismus růstu mezd a inflační i finanční stability a potřeby silněji zvyšovat hlavní úrokovou sazbu. To by mělo předcházet riziku posílení růstu mezd plynoucí z vyčerpanosti volných kapacit trhu práce a cen v souladu se zasedáním centrální banky monetární politiky 12.-13.06.
Centrální banka na svém posledním zasedání monetární politiky 12.-13.6. hlavní úrokovou sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu podle očekávání. Silnější hodnocení růstu ekonomické aktivity a trhu práce překvapivé rovněž nebylo. Nejvýznamnější z celého zasedání Fed tak bylo rozhodně navýšení projekce vhodné hlavní úrokové sazby. Letos tak Fed predikuje ještě dvě zvýšení o 0,25 procnetního bodu, pravděpodobně na zářijovém a prosincovém zasedání monetární politiky po dvou zvýšeních o 0,25 procnentího bodu v březnu a červnu.
I tento krok ale přiliš nepřekvapil, Fed v minulosti naznačoval, že projekce jen trojího letošního zvýšení o 1/4 procentního bodu jen mírně převažovala scénář, že hlavní úroková sazba bude zvýšena čtyřikrát. Fed totiž na posledních zasedáních monetární politiky zlepšil ekonomický výhled včetně projekcí HDP a hlavně míry nezaměstnanosti, naznačil vetší důvěru v růst inflace a větší zvyšování hlavní úrokové sazby v dalších kvartálech a letech. Fed tak reflektuje robustní růst ekonomiky, trh práce téměř ve stavu plné zaměstnanosti a rovnovážnou inflaci.
Přestože hlavní inflační nebezpečí, silnější růst mezd, stále spí, předstihové indikátory růstu mezd varují. Ekonomika stále solidně roste stejně jako trh práce, jehož zdroje práce jsou již blízko vyčerpání. Při stále nízkých úrokových sazbách a tedy expanzivní monetární politice a relativně stabilní inflaci tak data potvrzují tendenci k silnějšímu zvyšování úrokových sazeb. Výhled monetární politiky rychlejšího zvyšování úrokových sazeb v dalších kvartálech se tak nemění.
Mírné zrychlování růstu mezd jako důsledek expandujícího trhu práce, solidního růstu ekonomiky a při přes poslední zvyšování stále nízkých úrocích a tím i expanzivní monetární politice je oporou solidního růst hospodářství a trhu práce při stabilní inflaci, tedy příznivého vývoje ekonomiky, jenž by měl ještě pokračovat. Tento vývoj dále odčerpává kapacity trhu práce a při velmi nízké míře nezaměstnanosti zvyšuje nebezpečí značného posílení růstu mezd a inflačního tlaku a nebezpečí prakticky kdykoliv. To by znamenalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb. Fed ovšem jedná správně preventivně a úrokové sazby zvyšuje již teď s výhodou prevence, že zvyšování nemusí být razantní a nemusí tak příliš vadit ekonomickým subjektům, domácnostem a firmám ve zdražení jejich půjček.
Inflace včetně své klíčové jádrové položky (ceny po vyloučení potravin a energií) poslední roky byla snížená, data posledních měsíců naznačují její přiblížení cíli centrální banky. Fed tak lepším plněním inflačního cíle získává větší prostor (při trvale solidním růstu ekonomiky) řešení svého druhého hlavního, již splněného a dokonce překročeného cíle plné zaměstnanosti znamenajícího nebezpečí posílení růstu mezd a inflačního tlaku za situace, kdy úrokové sazby přes nedávné zvýšení jsou stále nízké a monetární politika je stále expanzivní. Data tak potvrzují správnost výhledu trhu a centrální banky monetární politiky Fed pokračovat ve rychlejším zvyšování hlavní úrokové sazby.
Současná úroveň inflace i přes její zvýšení zatím není tolik varující z pohledu nebezpečí změny úvah centrální banky směrem k případnému silnějšímu zvyšování své hlavní úrokové sazby. Hlavním důvodem pro rychlejší zvyšování hlavní úrokové sazby je vyčerpaný trh práce.
Inflace se teprve přiblížila k cíli Fed, s čímž centrální banka bude spokojenější. Ovšem zatím nejde o potvrzené konzistentní trvalejší přiblížení. Centrální banka ještě před několika měsíci měla obavu z příliš nízké inflace. Navíc naznačovala, že může tolerovat období mírně zvýšené inflace jako kompenzaci za dlouhou éru příliš nízké inflace. Navíc vzestup inflace nemusí mít pevné základy, když růst mezd je mírný a zvyšuje se pouze mírně. Proto centrální banka má toleranci posílení případně nadprůměrné inflace předtím než by si z ní mohla dělat větší obavy a uvažovat o ještě agresivnějším zvyšování hlavní úrokové sazby, kterého se akciový trh bojí.
Dopad na trhy: Mírně rostoucí inflace lehce nad očekáváním blízko cíle Fed je dobrá pro akcie a dolar, nepříznivá pro zlato a dluhopisy. Po zprávě dolar k euru ztrácí 0,2 % na 1,167. Po zprávě Index S&P 500 přidává 0,5 % na 2 741 bodů a zlato roste 0,1 % na 1252 USD/trojskou unci.