Vystoupení šéfa Fedu Jerome Powella na téma "Monetární politika v době nejistoty a napjatých trhů práce" na fóru ECB o centrálních bankáchv Sintře v Portugalsku
Rozbor (důležité komentáře):
Ekonomický růst, fiskální politika:
- Expanzivní fiskální politika posílí agregátní poptávkzu během příštích několika let.
Trh práce, mzdy:
- Trh práce je dle řady ukazateklů silný, ale některé indikátory trhu práce nejsou tak přesvědčivé. Míra participace pracovní síly zaměstnanců produktivního věku se v posledních letech zvýšila, ale zůstává pod úrovněmi před krizí. Růst mezd zůstává mírný, konzistentní s nízkým růstem produktivity práce a se signálem, že trh práce není nadměrně napjatý.
- Silná poptávka po pracovní síle by měla podpořit růst mezd
- Silný trh práce může rovněž vést firmy k silnějším investicím do technologií a zvyšování kvalifikace, což by mělo podpořit růst produktivity
Inflace:
- Inflace se zvýšila poblíž k cíli Fed 2 %, nicméně centrální banka ještě čeká na to, aby inflace trvale zůstala blízko tohoto cíle
Finanční stabilita:
- Zranitelnost finanční stability USA je dnes mírná a obecně v souladu s jejich dlouhodobými průměry. I když některá ceny některých aktiv jsou dle historických standardů silné, nejsou patrné větší známky nadmérných půjček nebo dluhu. Navíc banky mají daleko víc kapitálu a likvidity než před krizí.
Monetání politika:
- Důvod pokračovat postupně zvyšovat hlavní úrokovou sazbu je silný
Hodnocení, dopad na výhled monetární politiky: Komentáře Powella příliš nepřekvapují. Zachovává optimismus růstu ekonomiky, trhu práce, mezd a inflační i finanční stability a potřeby silněji zvyšovat hlavní úrokovou sazbu. To by mělo předcházet riziku posílení růstu mezd plynoucí z vyčerpanosti volných kapacit trhu práce a cen v souladu se zasedáním centrální banky monetární politiky 12.-13.06.
Centrální banka na svém posledním zasedání monetární politiky 12.-13.6. hlavní úrokovou sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu podle očekávání. Silnější hodnocení růstu ekonomické aktivity a trhu práce překvapivé rovněž nebylo. Nejvýznamnější z celého zasedání Fed tak bylo rozhodně navýšení projekce vhodné hlavní úrokové sazby. Letos tak Fed predikuje ještě dvě zvýšení o 0,25 procnetního bodu, pravděpodobně na zářijovém a prosincovém zasedání monetární politiky po dvou zvýšeních o 0,25 procnentího bodu v březnu a červnu.
I tento krok ale přiliš nepřekvapil, Fed v minulosti naznačoval, že projekce jen trojího letošního zvýšení o 1/4 procentního bodu jen mírně převažovala scénář, že hlavní úroková sazba bude zvýšena čtyřikrát. Fed totiž na posledních zasedáních monetární politiky zlepšil ekonomický výhled včetně projekcí HDP a hlavně míry nezaměstnanosti, naznačil vetší důvěru v růst inflace a větší zvyšování hlavní úrokové sazby v dalších kvartálech a letech. Fed tak reflektuje robustní růst ekonomiky, trh práce téměř ve stavu plné zaměstnanosti a rovnovážnou inflaci.
Přestože hlavní inflační nebezpečí, silnější růst mezd, stále spí, předstihové indikátory růstu mezd varují. Ekonomika stále solidně roste stejně jako trh práce, jehož zdroje práce jsou již blízko vyčerpání. Při stále nízkých úrokových sazbách a tedy expanzivní monetární politice a relativně stabilní inflaci tak data potvrzují tendenci k silnějšímu zvyšování úrokových sazeb. Výhled monetární politiky rychlejšího zvyšování úrokových sazeb v dalších kvartálech se tak nemění.
Mírné zrychlování růstu mezd jako důsledek expandujícího trhu práce, solidního růstu ekonomiky a při přes poslední zvyšování stále nízkých úrocích a tím i expanzivní monetární politice je oporou solidního růst hospodářství a trhu práce při stabilní inflaci, tedy příznivého vývoje ekonomiky, jenž by měl ještě pokračovat. Tento vývoj dále odčerpává kapacity trhu práce a při velmi nízké míře nezaměstnanosti zvyšuje nebezpečí značného posílení růstu mezd a inflačního tlaku a nebezpečí prakticky kdykoliv. To by znamenalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb. Fed ovšem jedná správně preventivně a úrokové sazby zvyšuje již teď s výhodou prevence, že zvyšování nemusí být razantní a nemusí tak příliš vadit ekonomickým subjektům, domácnostem a firmám ve zdražení jejich půjček.
Inflace včetně své klíčové jádrové položky (ceny po vyloučení potravin a energií) poslední roky byla snížená, data posledních měsíců naznačují její přiblížení cíli centrální banky. Fed tak lepším plněním inflačního cíle získává větší prostor (při trvale solidním růstu ekonomiky) řešení svého druhého hlavního, již splněného a dokonce překročeného cíle plné zaměstnanosti znamenajícího nebezpečí posílení růstu mezd a inflačního tlaku za situace, kdy úrokové sazby přes nedávné zvýšení jsou stále nízké a monetární politika je stále expanzivní. Data tak potvrzují správnost výhledu trhu a centrální banky monetární politiky Fed pokračovat ve rychlejším zvyšování hlavní úrokové sazby.
Současná úroveň inflace i přes její zvýšení zatím není tolik varující z pohledu nebezpečí změny úvah centrální banky směrem k případnému silnějšímu zvyšování své hlavní úrokové sazby. Hlavním důvodem pro rychlejší zvyšování hlavní úrokové sazby je vyčerpaný trh práce.
Inflace se teprve přiblížila k cíli Fed, s čímž centrální banka bude spokojenější. Ovšem zatím nejde o potvrzené konzistentní trvalejší přiblížení. Centrální banka ještě před několika měsíci měla obavu z příliš nízké inflace. Navíc naznačovala, že může tolerovat období mírně zvýšené inflace jako kompenzaci za dlouhou éru příliš nízké inflace. Navíc vzestup inflace nemusí mít pevné základy, když růst mezd je mírný a zvyšuje se pouze mírně. Proto centrální banka má toleranci posílení případně nadprůměrné inflace předtím než by si z ní mohla dělat větší obavy a uvažovat o ještě agresivnějším zvyšování hlavní úrokové sazby, kterého se akciový trh bojí.