Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb (05 2018, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,8 %
Očekávání: 0,4 %
Předchozí: 0,4 % (revize z 0,2 %)
Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb bez prodeje automobilů (05 2018, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,9 %
Očekávání: 0,5 %
Předchozí: 0,4 %
Maloobchodní tržby bez prodeje automobilů a benzínu (05 2018, meziměsíční změna)
Skutečnost: 0,8 %
Očekávání: 0,4 %
Předchozí: 0,3 %
Rozbor: Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb v květnu meziročně vzrostly 5,9 %, v období březen - květen byl meziroční růst 5,2 %. Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb bez prodejů automobilů v květnu meziročně vzrostly 6,4 %, v období březen - květen byl meziroční růst 5,5 %. Maloobchodní tržby a tržby stravovacích služeb bez prodejů automobilů a benzínu v květnu meziročně vzrostly 5,1 %, v období březen - květen byl meziroční růst 4,6 %.
Velká většina kategorií maloobchodních tržeb vykazuje silný či solidní růst, např. internetové prodeje vzrostly meziměsíčně 0,1 % po růstu 1,5 % v dubnu, jejich meziroční růst se v květnu snížil na 9,1 % z 10,5 % v květnu, v období březen — květen tato položka meziročně rostla 10,0 %. Ale silně rostou další kategorie maloobchodních tržeb, např. prodeje automobilů, nábytku, potravin a nápojů, zboží zdravotní a osobní péče, benzínových čerpadel, oděvů či stravovacích a nápojových služeb.
Dokonce se na jaře zlepšily i tržby snad jediné položky trvalé slabosti, ovšem v tomto případě strukturální slabosti. Prodeje obchodních domů v květnu meziměsíčně vzrostly 1,5 % m/m po růstu 0,7 % m/m v dubnu, meziročně v květnu vzrostly 2,1 % po poklesu 0,6 % v dubnu, v období březen — květen tato položka vzrostla 0,3 %.
Hodnocení: Růst maloobchodních tržeb a tržeb stravovacích služeb v květnu značně překonal očekávání a je silný. Robustní růst spotřeby domácností pokračuje s podporou silného trhu práce, solidního růstu ekonomiky, silného akciového trhu, daňové reformě z přelomu roku, jež u části zaměstnaných povede ke zvýšení mezd či odměn a optimismu domácností s ohledem právě na vývoj trhu práce, ekonomiky a příjmů včetně výhledu.
Dopad na výhled monetární politiky: Silná data ekonomické aktivity potvrzují riziko vyčerpání kapacit trhu práce, posílení růstu mezd a zvýšení inflace a tím i silnějšího zvyšování hlavní úrokové sazby Fed.
Centrální banka na svém posledním zasedání monetární politiky 12.-13.6. hlavní úrokovou sazbu zvýšila o 0,25 procentního bodu podle očekávání. Silnější hodnocení růstu ekonomické aktivity a trhu práce překvapivé rovněž není. Odstranění očekávání dalších zvýšení hlavní úrokových sazeb i její snížení úrovně rovněž nepřekvapuje a nemá větší význam, centrální banka tím pouze reflektuje dosavadní zvýšení hlavní úrokové sazby a její přiblížení k dlouhodobé úrovni.
Nejvýznamnější z celého zasedání Fed je tak rozhodně navýšení projekce vhodné hlavní úrokové sazby. Letos tak Fed predikuje ještě dvě zvýšení o 0,25 procnetního bodu, pravděpodobně na zářijovém a prosincovém zasedání monetární politiky po dvou zvýšeních o 0,25 procnentího bodu v březnu a červnu.
I tento krok ale přiliš nepřekvapuje, Fed v minulosti naznačoval, že projekce jen trojího letošního zvýšení o 1/4 procentního bodu jen mírně převažuje scénář, že hlavní úroková sazba bude zvýšena čtyřikrát. Fed totiž na posledních zasedáních monetární politiky zlepšil ekonomický výhled včetně projekcí HDP a hlavně míry nezaměstnanosti, naznačil vetší důvěru v růst inflace a větší zvyšování hlavní úrokové sazby v dalších kvartálech a letech. Fed tak reflektuje robustní růst ekonomiky, trh práce téměř ve stavu plné zaměstnanosti a rovnovážnou inflaci.
Přestože hlavní inflační nebezpečí, silnější růst mezd, stále spí, předstihové indikátory růstu mezd varují. Ekonomika stále solidně roste stejně jako trh práce, jehož zdroje práce jsou již blízko vyčerpání. Při stále nízkých úrokových sazbách a tedy expanzivní monetární politice a relativně stabilní inflaci tak data potvrzují tendenci k silnějšímu zvyšování úrokových sazeb. Výhled monetární politiky rychlejšího zvyšování úrokových sazeb v dalších kvartálech se tak nemění.
Mírné zrychlování růstu mezd jako důsledek expandujícího trhu práce, solidního růstu ekonomiky a při přes poslední zvyšování stále nízkých úrocích a tím i expanzivní monetární politice je oporou solidního růst hospodářství a trhu práce při stabilní inflaci, tedy příznivého vývoje ekonomiky, jenž by měl ještě pokračovat. Tento vývoj dále odčerpává kapacity trhu práce a při velmi nízké míře nezaměstnanosti zvyšuje nebezpečí značného posílení růstu mezd a inflačního tlaku a nebezpečí prakticky kdykoliv. To by znamenalo rychlejší zvyšování úrokových sazeb. Fed ovšem jedná správně preventivně a úrokové sazby zvyšuje již teď s výhodou prevence, že zvyšování nemusí být razantní a nemusí tak příliš vadit ekonomickým subjektům, domácnostem a firmám ve zdražení jejich půjček.
Inflace včetně své klíčové jádrové položky (ceny po vyloučení potravin a energií) poslední roky byla snížená, data posledních měsíců naznačují její přiblížení cíli centrální banky. Fed tak lepším plněním inflačního cíle získává větší prostor (při trvale solidním růstu ekonomiky) řešení svého druhého hlavního, již splněného a dokonce překročeného cíle plné zaměstnanosti znamenajícího nebezpečí posílení růstu mezd a inflačního tlaku za situace, kdy úrokové sazby přes nedávné zvýšení jsou stále nízké a monetární politika je stále expanzivní. Data tak potvrzují správnost výhledu trhu a centrální banky monetární politiky Fed pokračovat ve rychlejším zvyšování hlavní úrokové sazby.
Současná úroveň inflace i přes její zvýšení zatím není tolik varující z pohledu nebezpečí změny úvah centrální banky směrem k případnému silnějšímu zvyšování své hlavní úrokové sazby. Hlavním důvodem pro rychlejší zvyšování hlavní úrokové sazby je vyčerpaný trh práce.
Inflace se teprve přiblížila k cíli Fed, s čímž centrální banka bude spokojenější. Ovšem zatím nejde o potvrzené konzistentní trvalejší přiblížení. Centrální banka ještě před několika měsíci měla obavu z příliš nízké inflace. Navíc naznačovala, že může tolerovat období mírně zvýšené inflace jako kompenzaci za dlouhou éru příliš nízké inflace. Navíc vzestup inflace nemusí mít pevné základy, když růst mezd je mírný a zvyšuje se pouze mírně. Proto centrální banka má toleranci posílení případně nadprůměrné inflace předtím než by si z ní mohla dělat větší obavy a uvažovat o ještě agresivnějším zvyšování hlavní úrokové sazby, kterého se akciový trh bojí.
Dopad na trhy: Silná data spotřeby domácností resp. ekonomické aktivity jsou dobrá pro dolar a akcie, nepříznivá por zlato a dluhopisy. Dolar dnes k euru velmi silně posiluje, 2 % na 1,157, index akciové burzy S&P 500 přidává jen 0,1 % na 2 783 bodů, zlato ztrácí 0,5 % na 1 302 USD/trojskou unci. Důvodem prudké reakce měnového trhu je ale hlavně zasedání ECB monetární politiky, které trh překvapilo zřejmě signálem odkladu zvyšování hlavní úrokové sazby ECB nejdříve až na druhé pololetí 2019, přestože ECB potvrdila útlum monetární expanze.