Zápis ČNB zasedání 28.3., smíšené maloobchodní tržby (výhled událostí týdne ČR)

Spotřeba domácností vykazuje smíšenou tendenci.

Zápis ze zasedání monetární politiky včetně úrokových sazeb 28.3. (5.4.): ČNB na své poslední zasedání/rozhodování úrokových sazeb ze dne 28.3. svoji hlavní sazbu nezměnila. Dvoutýdenní reposazba tak zůstala na 1,75 %, diskontní a lombardní na 0,75 % resp. 2,75 %. Rozhodnutí bylo schváleno stejně jako na předchozím únorovém zasedání poměrem 5/2. 2 členové podpořili její další zvýšení o 0,25 procentního bodu.

Podle únorové makroekonomické prognózy ČNB počítá se stabilitou úrokových sazeb a nyní tento výhled potvrdila.

Rizika prognózy inflace jsou dle ČNB na horizontu měnové politiky vyrovnaná. Na předchozím zasedání monetární politiky/úrokových sazeb 7.2. ČNB viděla dle záznamu z jednání rizika makroekonomické prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační resp. jako vychýlená ve prospěch mírně vyšších úrokových sazeb oproti prognóze.

ČNB rovněž redukovala výhled ekonomického růstu, inflace a úrokových sazeb eurozóny.

Guvernér ČNB na tiskové konferenci k rozhodnutí řekl, že tento rok nemusí dojít k žádnému ale třeba i ke dvěma zvýšením úr. sazeb

Banka sice pokračuje v cyklu zvyšování úr. sazeb, byť naposledy hlavní úrokovou sazbu zvýšila v listopadu, ale silnější známky zpomalení růstu HDP Německa a eurozóny, klíčových českých exportních trhů (po)vede banku k vyčkávání a opatrnosti a tím i ke stagnaci jejích úrokových sazeb.

Nečekaně silně slábne i poptávka ze zahraničí, zejména z klíčových trhů Západní Evropy. Hlavně průmysl pro Česko klíčového Německa se propadá do stále větší recese. Ekonomika rovněž čelí značně silným externím nejistotám nebezpečí, např. vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a obchodním válkám.

ČNB ovšem taky patrně bere na vědomí, že jádrová inflace (růst spotřebitelských cen bez volatilních položek energií a potravin, které ČNB nemá pod kontrolou) je v normálu a že růst ekonomiky slábne.

ČNB jinak v posledních kvartálech svou hlavní úr. sazbu zvyšovala kvůli zvýšeným inflačním tlakům, tedy kvůli vyčerpanému trhu práce a z toho plynoucímu robustnímu růstu mezd a kvůli slabosti koruny. Dalším důvodem růstu hlavní úr. sazby je prevence nadměrného rizika stability finančních trhů v podobě nízkých úr. sazeb a nadměrné úvěrové aktivity, což se aktuálně projevuje přehříváním trhu domů.

Makroekonomické prostředí ale již je neutrálnější a není tolik proinflační jako v předchozích kvartálech. I sama ČNB již naznačuje pro letošní rok spíše stabilitu svých úr. sazeb, byť důvody jejích zvyšování včetně hlasů pro ně jsou stále přítomny. Koruna je slabší spíše kvůli externím nejistotám. Monetární politika ČNB spíše zvolňující či přerušující trend útlumu monetární expanze koruně příliš k síle nepomůže.

ČNB bude nadále (ná)sledovat monetární politiku jiných centrálních bank, například Federálního rezervního systému či Evropské centrální banky, které až nečekaně silně své monetární politiky hlavně v březnu zmírnily.

Maloobchodní tržby (2 2019, 5.4.): Spotřeba domácností slábne kvůli poklesů prodejů automobilů. Prodeje jádrového nepotravinářského zboží ale stále solidně rostou.

Očekávaný dopad událostí na trhy: Opatrná monetární politika stabilních úrokových sazeb za situace, kdy existují i důvody pro jejich zvyšování je nepříznivá pro korunu. Rovněž může oslabovat ceny bankovních titulů. Těm (po)zastavení zvyšování úr. sazeb přestává zvyšovat ziskové marže a tím i rovněž ocenění jejich akcií. Ziskové marže bank v podobě rozpětí úroků depozit a úvěrů mají tendenci růst při růstu úrokových sazeb.